Sir Arthur Conan Doyle: tvůrce Sherlocka Holmese

Publikováno uživatelem

Sherlock Holmes patří k Británii stejně tak jako královská rodina, fish and chips či Wimbledon. Dnešní svět doslova zažívá sherlockovskou mánii. V roce 2009 a 2011 se na plátnech proháněl ztřeštěný kung-fu Sherlock Holmes v podání Roberta Downeyho Jr., kterému zdatně sekundoval neméně potrhlý doktor Watson, ztvárněný Judem Lawem. Na BBC se pak role geniálního detektiva ujal Benedict Cumberbatch. Jeho Sherlock pro změnu vlastní iPhone, ohromuje všechny svými neuvěřitelnými dedukcemi a kromě vlněného tvídového kabátu značky Belstaff se neobejde ani bez svého dobrého přítele Johna. Za Atlantikem zase Sherlock, kterému svou tvář propůjčil Johny Lee Miller, bydlí na Brooklynu a řeší případy s doktorkou Joan Watsonovou. Na motivy příběhů světoznámého detektiva také vzniklo značné množství komiksů či dokonce počítačová hra.

Kdo by tedy neznal Sherlocka Holmese? My se ale dnes nebudeme bavit o Sherlockovi, nýbrž o jeho stvořiteli, o samotném Arthuru Conanu Doylovi.

Arthur Ignatius Conan Doyle se narodil 22.5.1859 v Edinburghu irským rodičům Mary Foleyové a Charlesi Altamondu Doylovi jako jedno z devíti dětí. Jeho otec pracoval jako úředník, propadl ale alkoholu a v důsledku toho trpěl psychickými poruchami. Matka byla vášnivá čtenářka a často Arthurovi jako malému chlapci předčítala příběhy na dobrou noc, skvěle prý uměla napodobovat hlasy různých postav. Jméno Conan dostal Arthur při křestu po svém prastrýci Michaelu Conanovi, jenž mu byl za kmotra. Později se jméno Conan ustálilo jako jakési Doylovo druhé příjmení, přestože bylo původně míněno jen jako jméno křestní.

Arthur Conan Doyle

V devíti letech poslali rodiče Arthura do jezuitské internátní školy Stonyhurst v Anglii a o sedm let později pak na jezuitskou kolej do Rakouska. Arthur byl vášnivým sportovcem, hrál kriket, ragby, fotbal, plaval a boxoval. Později si zamiloval taky lyžování a se svou první manželkou Louisou společně trávili spoustu času na svazích Švýcarských Alp.

Arthur vystudoval medicínu a stal se z něj praktický lékař. Jeho povolání ho ale moc nenaplňovalo, duší to byl stále zvídavý kluk a objevitel, a tak o přestávkách mezi jednotlivými pacienty začal psát detektivní příběhy. No, a právě tehdy se zrodil Sherlock Holmes. Postava detektivního poradce byla inspirována Arthurovým oblíbeným profesorem na univerzitě v Edinburghu, doktorem Josephem Bellem. Doktor Bell byl uznávaný lektor medicíny, ale co na něm Doyle obdivoval především, byly jeho analyticko-dedukční schopnosti; těmi pak obdařil i svého Sherlocka Holmese.

První kniha s detektivem Sherlockem Holmesem vyšla Conanu Doylovi v roce 1887 pod názvem Studie v šarlatové. Další Sherlockovy příběhy pak následovaly v rychlém sledu a publikovány byly v časopisech na pokračování. Sherlock Holmes přinesl Arthurovi obrovskou slávu a uznání, ale on sám ho vlastně ani neměl moc rád. Ve snaze odradit své nakladatele od neustálého naléhání a požadování nových Sherlockových dobrodružství, si Doyle začal říkat o vyšší a vyšší honoráře, až se stal jedním z nejlépe placených spisovatelů své doby. Jeho nakladatele to však ani v nejmenším neodradilo, Sherlock byl prostě v kurzu a Doyle nad ním ztratil kontrolu. Po deseti letech už jím byl natolik znechucen, že se rozhodl ho nechat zemřít skokem do Reichenbašských vodopádů ve Švýcarsku. Chtěl se totiž věnovat psaní historických románů a Sherlock mu stál v cestě. Čtenáři ale z jeho počinu byly velice nešťastní, Holmesovi dokonce vyšel v novinách nekrolog, a Doylovi tak nezbylo nic jiného, než Sherlocka v roce 1903 vzkřísit, přivést znovu na scénu (ukázalo se, že vlastně vůbec nezemřel) a pokračovat ve psaní.

V roce 1902 byl Arthur Conan Doyle pasován králem Eduardem VII. na rytíře, a vysloužil si tak titul „sir“. Důvodem pro povýšení do šlechtického stavu bylo nejen Doylovo několikaměsíční působení v polním lazaretu na bojištích druhé búrské války, ale také publikace jeho díla nazvaného The War in South Africa: Its Cause and Conduct, obhajujícího roli britského imperia v krvavém búrském konfliktu. Doyle byl také velice aktivním politikem, kandidoval do parlamentu a dokonce se angažoval v několika skutečných kriminálních případech, kdy byli neprávem odsouzeni nevinní lidé za činy, které nespáchali. Tohoto tématu se v roce 2015 chopila televize ITV a nechala natočit třídílnou minisérii nazvanou Arthur & George, ve které se role Conana Doyla ujal Martin Clunes.
 

              

 
V roce 1906 postihla Doyla osobní tragédie, když mu po dlouhém boji zemřela na tuberkulózu jeho první žena Louise Hawkinsová. Už během její nemoci však Doyle udržoval platonický vztah s výrazně mladší Jean Leckieovou, kterou velice miloval a se kterou se také později oženil.

Během první světové války Doylovi zahynulo mnoho příbuzných včetně jeho nejstaršího syna Kingstona, který zemřel na zápal plic během rekonvalescence z válečného zranění. To vše přispělo k tomu, že Doyla, stejně tak jako kdysi jeho otce, začaly trápit deprese. Východisko z této situace se snažil hledat prostřednictvím spiritismu. Sepsal na toto téma řadu povídek a dokonce věřil na kontakt s mrtvými a na existenci víl.

Doyle zemřel 7. července roku 1930 na srdeční infarkt, bylo mu 71 let. Jeho poslední slova prý zněla „you are wonderful“ a byla určena jeho manželce. A tak se uzavřela životní pouť Arthura Conana Doyla, spisovatele, který stvořil snad nejobdivovanějšího detektiva všech dob, a přitom on sám pro něj příliš místa ve svém srdci neměl. A takové jsou paradoxy života!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *